Pokusný článek
image_pdfimage_print

sdfgasdfdfong>
10609712_749185271783461_7647114000713073418_n
V Anglii, kolébce svobody, byla zavedena svrchovanost zákona nad všemi jinými druhy moci před ustavením parlamentu a dávno před příchodem demokracie. Zavedení demokracie a parlamentu bylo jistě důležité a prospěšné, ale bylo pevně zakotveno v mnohem delší tradici, která trvala na tom, že soud má vykonávat spravedlnost poctivě, že mocní mají být pokořeni před soudci, zákony jasně formulovány a řádně prosazovány a že zákon má být svrchovaný. Díky vládě zákona byl král Jindřich II., sám velký zákonodárce, v roce 1170 přinucen k veřejnému pokání a k odškodnění církve, když vojáci na jeho příkaz zavraždili arcibiskupa canterburského; král Jan byl roku 1215 veřejně pokořen svými šlechtici a donucen podepsat Magnu Chartu, Velkou listinu anglických svobod; král Karel I. přišel roku 1649 o hlavu na popravišti jako nějaký neurozený lotr, protože zákonem pohrdal. Tyto věci se přihodily dávno předtím, než většina mužů a žen dostala hlasovací právo. Ale skutečnost, že se přihodily a že všichni ti, kdo měli vládnout Anglii, si z nich vzali dobré ponaučení, znamenala, že když všichni muži a ženy v zemi konečně získali hlas, mělo to vskutku význam – bylo to opravdovým symbolem svobody, a nikoli jen její lacinou imitací.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0.0/10 (0 votes cast)
VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0 (from 0 votes)

Related posts:

Napsat komentář